vlkouš

Dalším z kolekce příšerek je vlkouš.
Je to vtipálek a jak řekla moje Sabi: "Ježiš ten je hnusnej, až je rozkošnej."
Já si s nim celý dnešní rytí povídala a dost mě bavil. Říkal třeba: "Dobvý den, já fem Vlkouf.Ano, dám fi kafe, fmetanu ne, jen fukr."

Na netu o vlkoušovi celkem nula nula hovno, jen rybářský historky o prokousnutý botě a prstu.
Já mám k rybářům takovej ambivalentní vztah, ale aspoň mi o něm něco málo sdělili.

Tiskla jsem ho nejdřív na moji oblíbenou texturu z bublin a tak jsem se do toho položila, že jsem zapomněla na mezivrstvu a celý to po*rala.
Dělala jsem to spoustu hodin, dlouho to schne a za celou dobu mě to netrklo, tak jsem si připomněla, jak jsem kdysi jako maturitní práci dělala paraván, co byl maňáskový divadlo a tak jsem se do toho zažrala, až jsem celá radostná udělala obě křídla paravánu pravý.
Tak hlavně, že jsme si s vlkoušem pokecali.

haha ty gumo a tu mezivrstvu máš kde?

Jako omluvu jsem ho natiskla vícekrát, než ostatní a nejen černou, ale i tmavě šedou.
Ta vypadá obzvlášť luxusně, je na fuchsiovém papíru, fotka to neumí zachytit.

Musím se pochválit, jak hezky umím u práce vypnout hlavu.
Musím to brát pozitivně, jinak bych o sobě už věky musela bejt přesvědčená, že jsem prostě debil.

A závěrem? Chcete nějaký z tisků? Když mi napíšete do komentů a nebo mailem, proč zrovna vy, třeba se na Vás usměje štěstí a budete mít doma na zdi třeba šišlajícího vlkouše.
Tak čau.

mořský ďas

Tahle hlubinná ryba je mi velmi milá.
Žije v absolutní tmě, má obří hlavu a na ní ještě větší tlamu.
Máme tudíž mnoho společného.

Ale jak je Vám známo, mám ráda zviřátka podivná, šišatá, nevábná, baňatá a obecně nepochopená.
Když jsem hledala foto tohoto krasavce, našla jsem jeho podobenky především po kuchyňské úpravě, což považuji minimálně za skandální.

           

Asi by mi úplně nevadilo, kdyby mi někde u dna dělali společnost jen nějací korýšci a světélkující améby.

Tisknuto klasickou černou na hladkej bílej papír, jinak to ani nešlo, chtěla jsem, aby to vypadalo jako pár jeho rysů vystupujících z temnoty.

Strašidelnej, co?

Bubu.

Jo a Kluku, tohodle Tiefseeteufela máš ode mě k narozeninám.

krab

Za dnešního kraba může moje tiskařská barva, která se jmenuje červená šípková, ale pro mě je to jednoznačně červená krabí.
Konkrétně červená galapážského lávového kraba.

Tenhle krab je velkej krasavec a nesmírně mě bavilo ho rýt.
Já mám hodně ráda korýše, ale přiznávám se, že představa shledání s takovým velekrabem japonským nebo krabem palmovým mi nedělá úplně dobře a jistě bych nějaký ten bobeček utrousila.
Za to může ten jejich hemživej podvozek, je toho tam nějak moc.A větší krab = víc hemžení.
Ale protože mezi odporem a fascinací je tenká linka, ryju si svého kraba lávového vesele, beze strachu a bez bobečku.

Jedno žváro v mezičase, kdy přišli na návštěvu dva veselí chlapci a dvě prdící fenky.

A taky se Vám svěřím s tím, že při pročítání wiki jsem se od krabů proklikala až k bělení řitního otvoru.
Mighty internet.

Celá cesta fotek mezi mobilem, mailem a blogem trvala neskutečnou hodinu a třičtvrtě.Takže ten tvrdě vydřenej zen, kterej mi rytí způsobuje jsem zdárně opustila a málem mi prdla cévka v mozku.
Ale už je to tu, chvalme Pána.

Verdikt: barva je skvělá, krab supr, tisk bezvadnej, ale už nikdy nenechám svůj kabel k mobilu přes víkend v šuplíku v práci pařit s mým odlakovačem na nehty a náhradníma ponožkama.

axolotl

Na základce měla moje kámoška Bobeš Ňuhňu.

Ňuhňa byl mlok.
Ňuhňa byl pasivní, velký, růžový a falický (což jsem si tehdy neuvědomovala) a moc se mi líbil.Nikdy jsem ho neviděla se hnout, ale občas jsem ho slyšela šplouchnout, ale když jsem k jeho hnízdečku přiběhla, zase dělal jakože on to rozhodně nebyl.
Ňuhňa jedl mražený nitěnky, který vypadaly jako čokoláda.
Ňuhňa je jeden z mála, kterej mi připomene, že i já byla dítě a nevadí mi to. Já byla totiž dítě hrozně nerada.Já byla teda nerada i puberťák a nebaví mě bejt ani dospělá.Mám tedy předpoklady být brblavý stařec a poměrně spokojená mrtvola.

A drobná faktická vsuvka: jedná se o mloka axolotla mexického, přesněji o jeho larvální stadium a to růžový chlupatý jsou jeho žábry.

Vyryto do mého pralina a tisk ofsetovkou bílou+kapka červený šípkový a natištěno na obyč černej karton.
Černočernej.
Dovolená je v hajzlu, zejtra jdu do práce.
Snad se mi bude zdát o Ňuhňovi.