Já jsem kaktusí matka, takže si přijdu jako netvor, že jsem dodnes ani jedno ze svých mláďat nezvěčnila.
Mají se u mě dobře, kvetou jako diví a jsou silní a baňatí a pichlaví.
Což je podivné, páč u mě v hnízdě je to jako na Sibiři, studenej odchov a tak.
Ale asi se jim líbí, že je nijak neomezuji, málo je krmím a často na ně mluvím.
Ostatně jako na většinu mých věcí, tvorů a tvarů.
Těžko říct, jestli nahlas.
Kaktus byl moje dnešní oddechovka, mám vrtuli u zadku a nějak ji neumí můj svěrač ucvaknout.
Tak jsme si tu společně s pichláčky zameditovali a teď se chechtají a hádají, kterej z nich jako na tom obrázku je.
Když budou hodní, přihodím jim ve druhý vrstvě kvítek.
Ryla jsem dneska do softcut hmoty, ta je dobrá pro začátečníky nebo děti, já to moc nemusím, ale proč ne.
Lino si šetřím na lepší kusy.
Krajina v Arles to neni, ale zase se tolik nežerme, žeano, kaktus taky dobrej.
Tisk tmavě zelenou míchnutou z modrý a žlutý ofsetovky a tisk na ručním papíru
odtud.
Tak čau.
