neděle 22. února 2015

housenka

Housenka, po našem hjousenka.
Tahle je otakárka fenyklového, což je mimořádně milé, líbí se mi jak ten tvor, tak ten název.
Housenky jsou baňatý a někdy chlupatý, maj takový ťapátka a celej ten šišatej tvor je nesmírně roztomilej.


Tentokrát jsem si samotnej tisk podetřela zlatou barvou, spolu se zeleným strukturovaným papírem (kterej stál mimochodem pade jeden, nejspíš obsahuje minimálně 5% drcenýho jednorožčího kopýtka) to vypadá luxusně, ouplná secese.




Normálka jsem to natřela štětcem, nechtěla jsem riskovat, že se mi podtisk zlatou nepovede, protože akryl je na tisk zcela nevhodnej, schne hrozně rychle. Většinou se s akrylem matrice na papír přilepí. Děkuji, nechci.



Přetisk už klasika černou ofsetovkou a není to přesně na tý zlatý. Schválně, samozřejmě.

tady to s buvolkem děláme

miss patla si ten zelenej kapinku zahnojila


Hodně se mi to líbí, takže poslední kombinace ze zlatou to určitě není.
Víc zlata.
Víc hjousenek.
Víc.



neděle 15. února 2015

tučňák


Tučňák Humboldtův, tenhle konkrétně je Otylka z pražský ZOO.




Omluvte, prosím, kvalitu detailů, závada není na Vašem přijímači.
Rameno jest vysráno, hybnost omezena, bolest nezmírněna, posedlost ale ukojena, tak se kochejte.







Křičela jsem na kávovar, že je něco strašně sprostýho, ani to sem nemůžu napsat. Jdu se mu omluvit.
On nemůže za to, že jsem nervní pizda.
Au.


Děkuji Márovi a Tomovi, že mi umožnili mít doma tento velmi cenný kopec hnoje.




neděle 8. února 2015

tapír

Mládě tapíra jihoamerického je grafikův sen.
Je pruhovaný jako malý divoký prasátko, tudíž vše je jasně vidět a pro linoryt je jako stvořený.



Co rozhodně není grafikův sen, je chronickej zánět šlachovýho lůžka v rameni.
Žijeme spolu už spoustu let, ale posledních x dnů se do mě opírá pěkně zhusta.Hodně nechtěl, abych tapíra vyryla, ale má smůlu.
I když teda dnešní seance byla tak trochu přes slzy a moc detailů jsem z tý mojí chromý pazoury nevytřískala.





Existuje spousta příjemnějších věcí, mezi které v tuhle chvíli počítám i použití zářivky jako rektálního teploměru a libovolnou amputaci kapesním nožíkem.
Nu což, tapír je na světě a já jdu dál třískat hlavou o zeď.
Tak čau.



neděle 1. února 2015