pondělí 29. prosince 2014

pf 2015

Hele tak všechno nej do toho dalšího roku, snad Vám taky něco bylo naježeno, já mam třeba novej kaktus.



Byla jsem u otce na venkově, takže žádný rytí se nekonalo, avšak set na rýpání byl nadělen mojí nejmladší sestře (ó jaká náhoda, kdo jí ho dal???). Takže pokračovatel tradice zaručen, je to talent.
K nový péefce připojuju i pár starších a asi bych měla něco s tou fixací na rty udělat.







A dík, že mě čtete.
Vaše holka z tanku.

neděle 21. prosince 2014

kaktus

Já jsem kaktusí matka, takže si přijdu jako netvor, že jsem dodnes ani jedno ze svých mláďat nezvěčnila.
Mají se u mě dobře, kvetou jako diví a jsou silní a baňatí a pichlaví.
Což je podivné, páč u mě v hnízdě je to jako na Sibiři, studenej odchov a tak.
Ale asi se jim líbí, že je nijak neomezuji, málo je krmím a často na ně mluvím.
Ostatně jako na většinu mých věcí, tvorů a tvarů.
Těžko říct, jestli nahlas.



Kaktus byl moje dnešní oddechovka, mám vrtuli u zadku a nějak ji neumí můj svěrač ucvaknout.
Tak jsme si tu společně s pichláčky zameditovali a teď se chechtají a hádají, kterej z nich jako na tom obrázku je.
Když budou hodní, přihodím jim ve druhý vrstvě kvítek.





Ryla jsem dneska do softcut hmoty, ta je dobrá pro začátečníky nebo děti, já to moc nemusím, ale proč ne.
Lino si šetřím na lepší kusy.
Krajina v Arles to neni, ale zase se tolik nežerme, žeano, kaktus taky dobrej.


Tisk tmavě zelenou míchnutou z modrý a žlutý ofsetovky a tisk na ručním papíru odtud.
Tak čau.

neděle 14. prosince 2014

rejnok

Rejnok je taková ta placatá paryba, co když plave, tak jakoby letí.A zespoda se směje.


Já se nemůžu z tý podvodní fascinace nějak vyhrabat, takže kdyby někomu připadala moje práce jednotvárná - ano je.
Pokud by snad nějaký vodní nadšenec chtěl mou prací doprovodit svou knihu a zdráhá se zeptat, zdalipak je k dispozici - ano je.
A vy ještě nemáte vánočníkovýho prezenta pro kohokoliv? Objednávejte mailem - tady je.

Dnešní rejpalotiskací seance je trochu v poklusu.Peču cukroví a páč jsem držka nenechavá, tak jsem pár kousků sežrala a jelikož mám alergii na lepek (svádím to na moji drahou matičku, že mě nechala žužlat ty černobylský houby - to může za spoustu mých dospěláckých porouchaností) tak je mi logicky blbě.
Ale obrázek bejt musí, je neděle večer, takže i kdyby padaly hovna s hákama.









Bílá ofsetovka a papír je ruční od tadytěch.


neděle 7. prosince 2014

vorvaň

Takže dobrý večer,
hrdinou dnešního dne je vorvaň tuponosý.
A taky moje hlava, že vydrží tak dlouho bolet a neexplodovat.
Takže já to nebudu protahovat a hele ho.


No neni to roztomilost?

Tisknuto bílou ofsetovkou se šmrncem modrý (no jasně, že schválně, mrk mrk) na ruční papír.
Já na tyhle ruční hipíkoviny moc nejsem, ale netisknu jen pro sebe, žeano. Ale tiskne se na to dobře, je to tučný a měkký.




Bolí mě mozek a jestli mi do rána nevystříkne uchem, tak jsem vskutku odolnej kus.
Tak zas v neděli.



neděle 30. listopadu 2014

bílá

Takže jsem si na sebe upletla bič a ryju něco tak složitýho, že se mi to nepodařilo nacpat do mého pravidelného nedělního okénka.
Ale abych Vás -tedy ty miliony věrných čtenářů- neochudila o Vaši pravidelnou dávku emocí, natiskla jsem aspoň něco málo bílého.


Bílá je dobrá, tisknout s ní je lahoda, všechno vypadá tak nějak hemživě a halucinogenně.

Dnes přišla na řadu jedna moje stálice *lilie a gladioly* a moji noví kámoši *keporkak* a *humr*.




Barva je ofsetovka klasická, tu barvu naprosto a slepě zbožňuji a chci s ní do rakve, ať pomazaná, či jen s přiloženou tubou.
Na rozkošném zátišíčku je vidět dobrá kámoška každého tiskaře a tj. plína.Vyleješ to, zasereš se, kape to, maže se to, všechno řeší plína.



Omluvte kvalitu fotografií, fotím to klacíkem, na kterém je přivázané sklíčko.

Aby bylo jasno, všechny tisky jsou na prodej a tak mi napište mail jakou barvou na jaký papír a já Vám udělám cenu.Vánoce, žeano...mrk mrk.



neděle 23. listopadu 2014

chobotnice

Dnešní chobotnice mi dala pěkně zahulit, protože v kousku lina, do kterého jsem ryla dnes byl uvnitř jakýsi kaz a ten se vyloupl až při tisku.
Nejdřív jsem se májem zjančila, ale budeme dělat, že je to tak správně a tak to má být.


Samotná chobotnice je podtištěna báječnou texturou, kterou umí vykouzlit *voilá* bublinková folie (zvaná též relaxační).
Ta ostatně může za to, že dnes byla tématem chobotnice, protože bubliny (čti přísavky) k tomu přímo vybízely.



Klasicky tu máme pár pohledů do zákulisí, jedna předkreslená a jedna vyrytá ve standartním chlívku.


A teď už jen výsledek, se kterej mě ještě před chvílí sral, ale už mi přide fajn.

Konečný verdikt zní : vodovky never more!!!! Na podtisk dobrý, na samotnej obrázek průser.Říkala jsem to už minule, ale znáte to, člověk je línej pazdrát.
Nazdar.

pondělí 17. listopadu 2014

keporkak

Dnes se mi vyloupl v mozku keporkak.





Původně tam byli mořští koníci a lebky (ne nutně společně a ne nutně v tomto pořadí).
Ale když jsem k té boží podlahové krytině dnes zasedla, bylo jasný, že tenhle ňuňavej kytovec to vyhraje.

Bez návodu, jen s pár fotama ze zákulisí.


Keporkaka jsem tiskla vodovou linovkou(mix černá a modrá), která je sice user friendly, ale je matná, což zrovna v tomto případě hodnotím jako debilní. Zanikly i drobný linky, to tiskařská nevodovka moc nedělá, je z ní superchlív, ale baví mě víc.



Takže bude přetisk a přítel terpentýn.

PŘÍŠTĚ bude dvojbarva. Jupíjej !


neděle 9. listopadu 2014

humr

Mám korýšové období.
A mám chuť se o korýše dělit.
Takže si dáme malý návodek a taky drobnou výzvu, protože tohodle krasavce jsem i s náčrtem a prvním tiskem sfoukla za hodinu nula nula, což není špatný čásek na kilásek.

Já ryju do historického linolea z paneláku, někteří z vás jistě ve svých domovech po tomto velmi cenném materiálu stále chodí a já vám to závidím.Náhražky a speciální lina na rytí stojí za hovno.
Používám hrubou spodní stranu, je sic zasoplená od chemoprenu, ale líp na ní drží tužka i barva a nějaká ta nerovnost není na závadu, žeano.
Pak se načrtne, co jest libo, v mém případě humr, občas ryju i na blind, ale zase tolik tohodle tvora v oku nemam.Moc měkkou tužku nedoporučuju, maže se při rytí, tvrdá zas škrábe.

Polotovar a rauchpauza, tenhle sport je vhodnej na záněty šlach.

Hotovson a tuna bordelu.

Komu dělá problém se pohybovat v inverzi, tak si teď okoukne, jestli neni potřeba něco ještě odrýpnout.
Jinak natřem, umístíme, projedem a hurá.



Jupík chlupík, trochu nakřivo, ale sere pes.


S případnými dotazy se, prosím, obraťte k nejbližší zdi.
Děkuji.

úterý 21. října 2014

cibulák


Hele když je den hovní, neuděláš nic.
Buď je podhovní, což jde, ale když je den nadhovní, ten už nevyžehlíš.
Zásadně si náladu nezvedám, protože v nadhovní dny bych srala akorát sama sebe víc, než je vyloženě nutné.
Ale věrný přítel do hovních dní je cibulák.
Je prostě dobrej.
Je to klasa.
Je to moje posedlost.
Mám ho všude, včetně kérky přes půl Tankie, takže:
Kup si ho.
Cibulák je prostě dobrej.
Nečum.


neděle 19. října 2014

honimír

Můj ksicht je prudce fotogenický.
Mocně se nastavuje a drží v krkolomných pózách.
Dělá to rád.
Už spoustu let ho kreslím, jeho roztodivné záhyby a zákoutí k tomu vybízejí.
Dvě mladá a jedno staré já s mou nejmladší sestrou.
Sestra rozpixelována, páč tyhlety internety, to nejni nic pro děvčátko, i když kreslené.




Platýs


Platýs je ryba.
Platýs je podivný.
To on když se narodí, má normálka ty očička každý na svym místě.
Ale jak roste, začne na něj působit nějaká intergalaktická síla podivnosti.
Platýs uléhá na bok a očička se sunou obě na jednu polovinu těla.
A už tak zůstanou.
To je platýs. 
Miluj platýse.
Kup si ho.
Natisknu ti ho v libovolné barvě.
Na jednu stranu hlavy.

sobota 18. října 2014

zrcátko

laňka má zrcátko
laňka ho ráda ukazuje


první

Tak jo.
Tady to máte.
Ryju do materiálů, natírám je barvou, projíždím lisem a tisknu.
To je všechno.
Třískám se v mém akvárku mezi stěnami řemeslo-DIY-umění-pičovinky.
Tisknu věci.
Jsem holka z tanku.
Dělám věci.
Tak.