neděle 13. září 2015

Vinnetou

Rudý gentleman doputoval až do mého lisu.
Zcela nebojácně a statečně se vrhl mezi jeho válce a otiskl svou nesmrtelnou tvář.






Chtěla bych tímto vzdát hold hrdinovi generací a miláčkovi především mojí muminky, která umí všechny jeho filmy nazpaměť.
A pláče.
Vždy, když začne hrát úvodní melodie, což je aspoň dvakrát ročně v bedně a pak někdy v mezičase ze záznamu.





Takže matičko, tohle je náčelník Apačů z kmene Mezcalerů jen pro Tebe.
Mysli na to, jak se po věčných lovištích prohání na Ilčí a ve větru mu vlají jeho havraní vlasy.
A neplač.
Howgh.

1 komentář: