vlkouš

Dalším z kolekce příšerek je vlkouš.
Je to vtipálek a jak řekla moje Sabi: "Ježiš ten je hnusnej, až je rozkošnej."
Já si s nim celý dnešní rytí povídala a dost mě bavil. Říkal třeba: "Dobvý den, já fem Vlkouf.Ano, dám fi kafe, fmetanu ne, jen fukr."

Na netu o vlkoušovi celkem nula nula hovno, jen rybářský historky o prokousnutý botě a prstu.
Já mám k rybářům takovej ambivalentní vztah, ale aspoň mi o něm něco málo sdělili.

Tiskla jsem ho nejdřív na moji oblíbenou texturu z bublin a tak jsem se do toho položila, že jsem zapomněla na mezivrstvu a celý to po*rala.
Dělala jsem to spoustu hodin, dlouho to schne a za celou dobu mě to netrklo, tak jsem si připomněla, jak jsem kdysi jako maturitní práci dělala paraván, co byl maňáskový divadlo a tak jsem se do toho zažrala, až jsem celá radostná udělala obě křídla paravánu pravý.
Tak hlavně, že jsme si s vlkoušem pokecali.

haha ty gumo a tu mezivrstvu máš kde?

Jako omluvu jsem ho natiskla vícekrát, než ostatní a nejen černou, ale i tmavě šedou.
Ta vypadá obzvlášť luxusně, je na fuchsiovém papíru, fotka to neumí zachytit.

Musím se pochválit, jak hezky umím u práce vypnout hlavu.
Musím to brát pozitivně, jinak bych o sobě už věky musela bejt přesvědčená, že jsem prostě debil.

A závěrem? Chcete nějaký z tisků? Když mi napíšete do komentů a nebo mailem, proč zrovna vy, třeba se na Vás usměje štěstí a budete mít doma na zdi třeba šišlajícího vlkouše.
Tak čau.